Robotic Tournament 2016

Termín odevzdání diplomek se chýlil ke konci, ale přesto jsme si udělali menší přestávku a vyrazili už počtvrté do Polského Rybniku.

Tento ročník to bylo relativně bez přípravy, bylo třeba se soustředit na školu. V brzkých ranních hodinách nás rozespalý a nevyspalý Mates posbíral po všech koutech Ostravy a vyrazili jsme směrem Polsko. Abychom znovu neskončili po cestě do Polska v poli, tak si Tomáš připravil cestu a vypsal si každou odbočku. Dorazili jsme celí, zapadnutí v bahně se nekonalo… Akorát ta cesta po překročení hranice byla příjemnější, kéž by se i naši silničáři trochu přiučili od Poláků.

Začátek soutěže nebyl ničím neobvyklý, registrace proběhla vpořádku, pouze bylo nutné doregistrovat Rospova Windridera. Mates, jako první zaregistrovaný, nám rovnou šel zabrat místo a už mohlo začít testování a nastavování konstant našich robotů. Třeba takový Windrider si začal na testovací dráze poskakovat, potvůrka měla až podezřele dobrou přilnavost gum… A při každém zatočení, a reverzaci vnitřního kola, vyskočil do vzduchu jak čertík z krabičky.

Po prvních závodních kolech bylo jasné, že konkurence je tento ročník silná. U sledovačů jsme dostali velice rychle nafrak, šlo velice rychle poznat, že jsme se věnovali jiné problematice a zaspali oproti soupeřům ročník. Jako odpověď na náš nový sledovač čáry „Polského typu“, Beleg III, na nás Poloci vytáhli jeho vysokorychlostní verzi s turbínou. S ním dokázali zajet trať za poloviční čas než my a nakonec jsme skončili na 6 místě.

V další kategorii, myš v bludišti, došlo také ke změnám. Tomášův robot Steve 2M měl nového silného soupeře. Na to, že to už je defacto 4 letý dědeček, tak svoje sesazení z trůnu ustál důstojně. Ve finální jízdě skončil na druhým místě se ztrátou 4 vteřiny a s náskokem nad 3. místem celých 42 vteřin (Magické, nemyslíte?!). Konečně se našel Bodieho nemesis, který ho donutí zdokonalit jeho „myš“ a dohnat ji k ještě lepším výsledkům. Už bylo taky na čase, 3 roky vítězství v řadě není pro něj žádnou výzvou.

Bylo na čase zajet s Beleg III do depa, posunout senzorickou desku dopředu a přezutí kol. S větším poloměrem kol přichází také velká zodpovědnost.. teda aspoň tak by tomu by to bylo ve Spider-manovi, tady ale nemáme strýčka Bena, a s poloměrem Beleg III stoupla také maximální rychlost. Té bylo třeba na soutěži RoboDragRace!

Celkem sebevědomě si to nakráčeli k rychlostní trati, a … prostě jazda! Trochu se zápasilo s dosažením maximální rychlosti. Oba motory v tu chvíli začaly fungovat naplno a regulování se tak nějak nekonalo, myslím, že s „wind-up“ efektem bychom nebyly daleko od pravdy, jelikož při určité rychlosti přestaly enkodéry reagovat, ale motory se vesele točily dál. Po opravení téhle chybičky za námi zůstávala ohnivá čára až do cíle. Prozměnu se kde-se vzala tam-se vzala další konkurence! Jeho přístup byl tak trochu.. řekněme „bytelný“. Robot, kterého posadil na trať, spíš připomínal půltunový bitevní tank, oproti našemu odlehčenému super-rychlému robotu. Rozhodně se s ním také nemazlil, nějaké brždění po projetí cíle, ale kdeže!

V kvalifikaci jsme ho porazili s časem1:91 o 12 setin sekundy. Byl to těžký boj plný ustavičného zrychlování. Finále pro nás ale dopadlo špatně Beleg III s časem 1:74 byl poražen o 8 setin sekundy a umístil se na druhém místě. Nutno podotknout, že soupeřova jízda nebylo zrovna dvakrát bezpečná a ohleduplná. V zápalu snahy pro co nejvyšší rychlost a díky absence softwarových bezpečnostních prvků robot prosvištěl drahou, prorazil zátaras a poškodil soutěžní stanoviště kategorie „myš v bludišti“. Nikdo o nohu nepřišel, ale nepovažuju to zrovna za nejprofesionálnější a nejsportovnější chování 🙂

12993350_1046873105351744_7249083224599059283_nSuma sumárum, získali jsme dvě druhá místa v kategorii „Myš v bludišti“ a „Drag“. Což je v tomto případě úspěch, když předchozí příprava spočívala téměř pouze ve vytažení robotů z krabic, nabití baterek a jejich oprášení (akorát v případě Belega III to znamenalo stavbu komplet nového robota, který byl dokončen tak dva dny před soutěží). Přijeli jsme, trochu postresovali, zjistili jsme, jak je na tom zbytek.. a nebyli jsme poslední! Takové druhé místo se vždy hodí.

pažravostP.S.: A dokonce se nadlábli.. 🙂

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *